Články, ohlasy

Galina Egerová vystavuje v Žatci

Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 5.12.2007
Autor: (tit)

Žatec - Na novou výstavu se můžete ode dneška zajít podívat do Křížovy vily, pobočky žateckého Regionálního muzea K. A. Polánka v Zeyerově ulici. Po nedávné přehlídce obrazů Karla Gotta tu tentokrát představuje svá díla litvínovská malířka Galina Egerová.
Její tvorba je pevně svázána s krajem, v němž žije. Na plátnech se zračí vnitřní napětí, konflikty a jizvy průmyslem těžce zkoušené krajiny severních Čech i zdejších lidí. Z hutných nánosů barvy vystupují všechny dramatické kontrasty, jež se tu odehrávají - zrození a smrt, zoufalství a naděje, pokora i touha dobrat se světlejší budoucnosti.
"Tvář místní krajiny je pro malířku podnětem a zázemím její tvorby, nemaluje ale povrchní podobu země. Snaží se naopak nahmatat její podstatu, obecné archetypy, a nalezené symboly potom naplňuje vlastním významem," uvedl o díle litvínovské autorky výtvarný teoretik Jiří Hůla.
Výstava začíná vernisáží dnes v 18 hodin a potrvá do 31. prosince.

Obrazy a fotky vystavují společně

Zdroj: Teplický deník
Datum: 13.06.2007
Autor: (von)

Osek/Sdružení nezávislých kandidátů Patrioti zve veřejnost na společnou výstavu pražské fotografky Idy Saudkové a litvínovské malířky Galiny. Vernisáž výstavy v galerii oseckého kláštera se koná 14. června od 19 hodin. Vernisáž zahájí vystoupením na varhany v klášterním kostele Vladimír Franz, hudební skladatel a malíř.

Európsky maliari a sochári tvorili na Spiši

Podtitulek: Medzinárodné sympózium zakončila výstava maliarskych a sochárskych diel v Spišskej Novej Vsi Zdroj: http://zumag.ku.sk/?cl=10150&au=146
Datum: 7.5.2007
Autor: Michaela Chovancová

Na projekte sa podieľali dvanásti umelci z Maďarska, Rumunska, Poľska, Česka a Slovenska. Ich tvorba nebola žánrová ani tematický obmedzovaná. Nechali sa inšpirovať Spišom. Diela každého z nich sú špecifické a čímsi príznačné. Pre Máriu Ferenc z Poľska je to vyjadrenie vzťahu medzi dvoma postavami, ktoré na obrazoch zobrazuje. Obrazy patria do cyklu Závislosť, ktorá je v tomto prípade vnímaná pozitívne. Závislosť je blízkosť, dôvera k inému človeku. Česká akademická maliarka Galina Egerová sa pre svoje diela nechala inšpirovať Slovenským rajom. Využila pritom techniku olejovej maľby. Ako vraví:“ V olejovej maľbe sa zmeny tak rýchlo ako trebárs v technike akrylu robiť nedajú.“ Preto tu platí: dvakrát meraj a raz ťahaj štetcom. Rumunský maliar Ferenc Torok sa domácim prostredím inšpiroval najmenej. Obrazy sa vyznačujú farebnosťou a razantným podpisom. Viliam Pirchala bol jedným z piatich Slovákov, ktorí sa projektu zúčastnili. “S humorom približuje živú atmosféru vidieka,“ popisuje jeho tvorba kurátorka projektu Jitka Haaková, podľa ktorej si účastníci sympózia porozumeli jazykovo i ľudsky.

Výtvarné okénko

Podtitulek: V nové galerii Aventinská mansarda právě probíhá výstava děl litvínovské výtvarnice Galiny Egerové (1961)
Zdroj: Literární noviny (http://www.literarky.cz/?p=clanek&id=3322)
Datum: 2.3.2007
Autor: Kateřina Tučková

V nové galerii Aventinská mansarda právě probíhá výstava děl litvínovské výtvarnice Galiny Egerové (1961). V samém centru Prahy, nedaleko Národní třídy, byly znovu obnoveny tradiční výstavní prostory, spjaté ve dvacátých letech minulého století s osobností Otakara Štorch-Mariena. Po mnohaleté odmlce zde byla loni zahájena činnost slibující široký program – od výstavních projektů fotografických, malířských, sochařských, přes doprovodné koncertní a divadelní akce konané k výstavám. Čtvrtým výstavním projektem se stala výstava malby výtvarnice, která se signuje pouze jako Galina. Autorka vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Františka Jiroudka v letech 1981–1986. Její tvorba se odvíjí v několika liniích. Temné obrazy z osmdesátých let hodnotí ozvuky informelu, pracuje v nich se silnými pastami a vysokými nánosy barev. Na výstavě je zastoupena expresivní portrétní tvorbou, která v jednotlivých případech vybočuje až k hyperrealistické malbě (velkoformátový dívčí portrét). Výstava potrvá do poloviny března 2007.

Galina Egerová vystavuje v Praze

Zdroj: Mostecký deník
Datum: 8.2.2007
Autor: (vev)

Litvínov / Praha - Krajina duše. Přesně tak se jmenuje kolekce obrazů, které vystavuje litvínovská malířka Galina Egerová v pražské Galerii Mansarda.
Výstava byla zahájena 1. února.
Dílo severočeské malířky je možné v Galerii Mansarda obdivovat do 25. února tohoto roku.

Výstavy nadchnou i přes léto

Zdroj: Deník Mostecka
Datum: 26.07.2006
Autor: (vev, miž)

Osek / Most - Ani léto se významně nepodepisuje na konání výstav. V současné době vystavuje litvínovská malířka Galina Egerová a švédský sochař Björn Römert v oseckém klášteře. V mostecké knihovně jsou zase k vidění díla dvou členů výtvarné skupiny Kontakt Rainera Peschla a Waltera Laufa. V prostorách oseckého kláštera právě probíhá výstava obrazů litvínovské malířky Galiny Egerové. Ve výstavní síni se milovníci umění mohou kochat nejen jejími působivými obrazy, ale také výtvory švédského sochaře Bj örna Römerta. Sochařině se věnuje již deset let a jak sám říká, při tvorbě kovových postav se nechává inspirovat konkrétními momenty a situacemi. "O výstavu je velký zájem. Zhlédli ji návštěvníci z Německa, Holandska, Ruska a Česka. Všem se moc líbila," sdělila pracovnice informačního centra Eva Frantová. Návštěvníci kláštera mohou výstavu zhlédnout do 31. července. Mostecká knihovna v současné době prochází velkou revizí knih. Přesto jsou ve zdejších výstavních síních k vidění obrazy a sochy výtvarníků Rainera Peschla a Waltera Laufa. "Do 28. července je knihovna z důvodu revize uzavřena. Expozici je možné zhlédnout po telefonické domluvě," informoval ředitel knihovny Tomáš Ondrášek. Milovníci umění ovšem o nic nepřijdou. Výstava obou umělců výtvarné skupiny Kontakt potrvá až do 18. srpna.

Výstavní sály se plní i v zimě

Podtitulek: Mostecká knihovna, kavárna Kasandra i litvínovská Galerie Modrý hrozen se v březnu nesou na křivce zajímavých výstav
Zdroj: Deník Mostecka
Datum: 10.3.2006
Autor: M. Žítková, vev

Pořád je na co koukat. Ani vysloveně zimní počasí se nestává na Mostecku "brzdou" zajímavých výstav. V Městské knihovně v Mostě v tuto dobu dýchají svým životem obrazy a sochy umělce Karla Gyurjana (na prvním snímku). Zahájení výstavy si opět nenechaly ujít desítky lidí. Někteří přišli za uměním, jiní na skleničku vína a za vlídným slovem. Stejně tak se lidé sešli i v mostecké kavárně Kasandra. Tady je doslova svým dílem okouzlí "čaroděj", výtvarník Zdeněk Palásek a jeho nevídané obrazy (snímek č. 2). Hra světel a stínů nezasvěceného pozorovatele přímo vtáhne na pražské uličky k významným budovám hlavního města. Pocit pozorování mistrových obrazů je k nezaplacení. Umění si svou cestu prošlapalo čerstvým sněhem i do litvínovské Galerie Modrý hrozen. Tady se prezentuje vynikajícím způsobem malířka Galina Egerová (snímek č. 3). Její velkoformátové obrazy vystupují ze stěn jako věhlasné "baroko". Ani tady se lidé rozhodně nebudou nudit.

Galina představila portréty

Zdroj: Deník Mostecka
Datum: 28.02.2006
Autor: miž

Litvínov - Páteční vernisáž litvínovské malířky Galiny Egerové se nesla v komorní atmosféře. Úvodní slovo si vzal Luboš Eger, majitel Galerie Modrý hrozen a očividně velký obdivovatel manželčiny tvorby. Proslov byl střídán tóny kytary a zpěvu mladičké Kláry Minarčíkové. "Myslím, že víc než kdy jindy se lidé ptali na to, jak mé portréty vznikají a co mě inspirovalo. Byla to taková moje osobní zpově . Návštěvníkům se líbila řemeslná zručnost a výstižnost obrazů," říká Galina Egerová. Portréty většinou ztvárňuje své přátele a známé. O tom, že, podle slov malířky, malování je hledání pravdy se mohlo v Galerii Modrý hrozen přesvědčit okolo sedmdesáti uměníchtivých nadšenců.

Inspiraci beru ze všeho, co cítím, že bych měla vyslovit

Zdroj: Deník Mostecka
Datum: 18.02.2006
Autor: MICHAELA ZÍTKOVÁ

Litvínov - Galina Egerová je úspěšnou litvínovskou malířkou. Má obrovský elán a hýří optimismem. Ze všech koutů jejího ateliéru dýchá krása a vůně výtvarného umění.

Kdy jste poprvé pocítila, že máte výtvarné nadání, vedli vás k výtvarnému umění rodiče?
Přesně si to nepamatuji, od dětských let jsem malovala a kreslila. Rodiče mě podporovali psychicky i materiálně, ale tím, že jsem se rozhodla studovat a živit se malováním, nadšení nebyli.

Kde jste studovala a jak jste prožila studentský život, poklidně nebo bouřlivě?
Studovala jsem Akademii výtvarných umění v Praze a studentský život se mi jevil jako velmi napínavá kapitola v mém osobním i pracovním životě.

Jak se vyvíjel váš styl? Hledala jste se dlouho?
Vyvíjí se do dneška a doufám, že i nadále bude. Nejhorší je totiž ustrnout v zajetých kolejích a přestat si klást otázky o obsahu a formě sdělení. Umění je o hledání pravdy.

Jaký umělecký směr se vám líbí?
To je těžká otázka, souvisí právě s vývojem mého stylu. Zajímá mě hlavně kvalita sdělení, efekty formálního charakteru mě nepřesvědčují. Ale hodně je mi blízký expresionismus.

Kteří malíři jsou vašemu srdci nejblíže?
Například Munch, Pollock, Picasso, Gogh, Nolde, Kupka a celá řada dalších.

Kde berete inspiraci?
Inspiraci beru z vlastního života, přírody, ale i z literatury či divadla. Prostě z toho, co mě nějak osloví a zasáhne tak, že cítím potřebu se vyslovit.

Na pátek chystáte svou další vernisáž. Můžete čtenáře Deníku Mostecka pozvat?
V Galerii Modrý hrozen v Litvínově představím několik portrétů. Začíná v sedm hodin večer.

Na portrétech naleznou lidé své známé

Zdroj: Deník Mostecka
Datum: 11.10.2004
Autor: LUCIE BARTOŠ

Litvínov - Malířka Galina Egerová představila v pátek večer kolekci portrétů v litvínovské Schole Humanitas. V aule této školy vystavovala Egerová poprvé v březnu tohoto roku. Tehdy se jednalo o akvarely. Tentokrát vystavila velkoplošné portréty.
Kolekce čtrnácti obrazů představuje osobnosti, které jsou litvínovským či mosteckým obyvatelům leckdy známé. Galina Egerová totiž většinou zachycuje tradiční malířskou technikou právě to, co ji osobně zasáhlo. A nejinak je tomu i u výstavy s názvem "O nás, v nás - prameny," která potrvá až do 8. listopadu.
Kolekce obrazů, které mají nadživotní rozměry, je přes své úzké námětové zaměření vizuálně rozmanitá. Vedle pláten, kde obličej portrétovaného má jasně čitelné kontury a tvář plnou polotónů, jsou zde práce, kde nad zobrazením skutečné lidské tváře vyhrává zobrazení její nálady, podtržené výraznou a neotřelou barevností a nerealistickou linkou.
Úvodního slova se na vernisáži chopil Petr Kurka, který si neodpustil dlohé filozofováním nejen nad samotným dílem malířky, ale nad výtvarným uměním obecně.
"Obraz vůbec není, jsou jen obrazy. Umění není reflexe, ale akce. Umění se stalo konceptuálním," to byly názory, které si od něj návštěvníci vyslechli. Jeho poetická řeč, kterou si pečlivě písemně připravil, přestože působila zprvu skepticky, nebyla úplnou skepsí nad současným výtvarným uměním, jelikož tvorba Galiny Egerové prosvítala v jeho slovech jako jasný paprsek mezi mraky.
Akademická malířka Galina Egerová se narodila v roce 1961 v Praze. Tamní akademii výtvarných umění, kde studovala obor Malba v ateliéru profesora J. Jiroudka, vystudovala v letech 1981 až 1986. V současné době žije a tvoří v Litvínově. Za sebou má osmnáct samostatných výstav, jedenáct společných a účast na dvou sympoziích. Kurátorem její právě probíhající výstavy je Přemysl Řepa.

Kopie článků ve švédských novinách

Zdroj: Kinda Posten Linkopings Tidning; Linkopings-Posten
Datum: 15.9.2004; 22.9.2004

     

Modrým hroznem blikají sochy i světelné objekty

Zdroj: Deník Mostecka
Datum: 27.06.2003
Autor: EVA PAGOVÁ

Litvínov - Úplně jinou práci vystavila sochařka Jaromíra Němcová v Galerii a vinotéce U Modrého hroznu v Litvínově - Chudeříně. Plastické obrazy, keramika, světelné objekty a grafika jsou ukázkou toho, čemu se věnuje poslední tři roky. Doménou absolventky oboru sochařství na Akademii výtvarných umění u profesora Stanislava Hanzíka je hlavně malba, věnuje se i fotografii a kombinovaným technikám. V Modrém hroznu se představila tím, co ji obklopuje. Lampičku ztvárnila poloviční koulí, kde světlo prochází tvarem vyřezané šipky. Na zdech pak visí třeba napodobenina brouka a jiné tvary. "Práce končí grafikou osobního cyklu, v němž autorka reagovala na poezii Radomila Uhlíře," zmínila se galeristka Galina Svobodová-Egerová.
Jaromíra Němcová se narodila v roce 1959 a dnes učí na Odborné škole restaurování a konzervačních technik v Litomyšli. Výstava potrvá do konce června.

Axmann: Zasněné krajiny vinic

Zdroj: Deník Mostecka
Datum: 18.09.2002
Autor: JIŘÍ MACAN

Litvínov - Příznačná výstava pro toto roční období byla v pátek otevřena v chudeřínské Galerii a vinotéce U Modrého hroznu. Jmenuje se Vinice a autorem obrazů je akademický malíř Mikoláš Axmann z Prahy.
"S Mikolášem se známe již z Akademie výtvarného umění, i když chodil do vyššího ročníku. Máme společné přátele, dokonce jsme spolu i jednou vystavovali. Letos jsme se po dlouhé době potkali ve Valticích na sympóziu Velký formát, slovo dalo slovo a výstava byla na světě,"
prozradila litvínovská výtvarnice Galina Egerová - Svobodová, která společně se znalcem umění Přemkem Řepou připravuje galerijní plán Modrého hroznu. Cyklus grafických listů Vinice přitom nebyl podle jejích slov vůbec vybrán náhodně. "Vinobraní k podzimu neodmyslitelně patří, stejně jako se obrazy báječně hodí do prostoru vinotéky," říká malířka.
Sedmačtyřicetiletý prostějovský rodák Mikoláš Axmann, člen skupiny CORPORA-S a spolku Hollar, patří k předním českým grafikům současnosti. Studia z AVU si dále rozšiřoval v Mexiku, Francii a Belgii, pedagogicky působil na ČVUT a VŠUP v Praze i na Západočeské univerzitě v Plzni. Za sebou má řadu výstav doma i v zahraničí a je držitelem několika prestižních ocenění včetně Grafiky roku z let 1995, 1998 a 2001. Soubor Vinice, jenž bude až do konce října prezentován v Litvínově - Chudeříně, umělec vytvořil speciální litografickou technikou tisku z kamene.
Výstavní plán Galerie a vinotéky U Modrého hroznu, která se umělecké činosti věnuje již třetím rokem, je i do budoucna bohatý. Obrazy Mikoláše Axmanna vystřídají v říjnu portréty Ivana Sobotky, poté přijdou na řadu sochy a grafiky Jaroslavy Němcové a na jaře to budou fotografie Idy Saudkové. Příznivci tvorby malířky Galiny Egerové - Svobodové pak mohou až do 6. října zavítat do Mikulova, kde je v Galerii Efram k vidění její cyklus koláží a pastelů s názvem Proměny, pro nějž se nechala inspirovat jednou z povídek spisovatele Franze Kafky.

Galina z Litvínova zamířila až do Mikulova

Zdroj: Deník Mostecka
Datum: 03.09.2002
Autor: jm

Mikulov - Do Mikulova mohou zase zajet příznivci malířky Galiny Svobodové - Egerové z Litvínova. Soubor jejích obrazů s názvem Proměny bude v místní Galerii Efram v Husově ulici prezentován od 6. září (vernisáž proběhne od 18 hodin) do 6. října.

Valtický zámek hostí gigantická plátna

Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 17.07.2002
Autor: LUBOŠ MAREČEK

Obrazy, jejichž výška dosahuje až pěti metrů a délka ještě o metr více, objeví turista, když na zámku ve Valticích zabloudí do zdejší jízdárny. V rozlehlém sále posledních deset dnů tvořilo devět výtvarníků svá monstrplátna. Výsledky mezinárodního malířského sympozia výmluvně nazvaného Velký formát mohou zájemci obdivovat při zítřejší jednodenní výstavě od 17 do 20 hodin.

Valtice - Gigantické výtvory se v barokním sále o rozloze šestnácti set čtverečních metrů bezmála ztrácejí. "Jde o největší klimatizovaný ateliér ve střední Evropě, navíc s mimořádným světlem," říká v lehké nadsázce zakladatel akce a výtvarník Jan Pospíšil. Čistě bílé stěny osmdesát metrů dlouhé dvorany odrážejí expresivní barevné výtvory, jejichž rozměry je už dopředu diskvalifikují z výstav v běžných galeriích.

Formát mezinárodní

Do Valtic se letos sjelo pět českých, čtyři slovenští a jeden maďarský výtvarník. Rozměrům jejich výtvorů odpovídá i spotřeba materiálu. Velký formát letos spolyká sto třicet čtverečních metrů plátna a metrák barev. Závratná čísla mají přízemnější odraz ve finanční realitě. Hlava celého podniku tvrdí, že letošní rozpočet šedesát tisíc korun s bídou vyšel na materiál a ubytování pozvaných. "Dříve jsme dělali třítýdenní pobyty, ale mnoha lidem došly peníze na obživu a často i soustředění. Deset dní považuju za optimální," říká Pospíšil. Podle pravidel akce nechají tvůrci výměnou za pozvání svá veledíla v držení sympozia. Pospíšil mluví o kolekci pětašedesáti pláten, která jsou z předchozích šesti ročníků deponovaná na valtickém zámku. Z letošního pokračování jich ještě devět přibude. "Nemusí se bát, co později s tak velikou věcí, která by jim zabrala půl ateliéru," dodává k regulím sympozia Pospíšil. Budoucí osud těchto nezvykle velkých pláten malíř vidí třeba v jejich umístění do velkých veřejných prostor. Několik exponátů visí v brněnském památkovém ústavu či na vysoké zahradnické škole v Lednici. "Architekti jsou dnes zahleděni jen do sebe. Myslí si, že jim čistý prostor kazíme. Výtvarné umění přitom v každé etapě bylo více či méně součástí architektury," lituje Pospíšil.

Ateliér i ubytovna

Některá z vytvořených pláten leží jakoby bezvládně na zemi, jiná jsou opřená o stěny sálu, v němž kdysi Lichtenštejnové drezírovali koně. Vedle obrazů a tvůrčího nepořádku v podobě stolků s kbelíky barev nepřehlédnete v čele síně pódium, na němž se vypíná vojenský stan. Oblečení roztroušené kolem i velký kbelík plný vzrostlých slunečnic nenechají na pochybách, že se tady bydlí. "Ostatní bydlí v muzeu, kde já nemohl ubytovat svého psa," komentuje lakonicky netradiční obydlí výtvarník Vladimír Franz. Známý tuzemský autor scénické hudby vytvořil pět metrů vysoký "oltářní" obraz nazvaný Prométheovy prázdniny. Slavný antický hrdina ovšem dostal ve Franzově podání spíše barokní podobu martyra, který visí hlavou dolů i s velkým ztopořeným penisem. Černé kožené řemínky, které celý prostor obrazu i jeho hrdinu jako mříž spoutávají, zase osvětlí podtitul dílka: Fetišistický oltář. Slovenka Veronika Rónaiová zase stvořila obraz, jehož název obstarala webová adresa www. markiza-krimi.sk. Kriminální relace slovenského televizního kanálu se zde přetavila do postav čtyř dospívajících kluků, kteří mají záměrně rozostřený obličej . "Vždycky jsem pracovala s figurou, která je mi ale druhotnou realitou. Inspiruje mě fotka nebo třeba obrazovka. A jsem televizní maniak," dodává Rónaiová. Její kolegyně Galina Egerová ze severočeského Litvínova stojí před svým dílem - plochou dvanácti čtverečních metrů. "Vedle tématu hroutícího se diktátora, jsem do obrazu chtěla dostat také americké události z jedenáctého září. Je to takový trošku lidský masakr. Lítá sklo, tříští se budovy, z nichž vylétávají lidé. Budova je i klec," komentuje Egerová svůj obraz. Spíše než s figurou daleko častěji pracuje s krajinou. Na Pálavu jezdí často a zdejším končinám věnovala obrazový cyklus, na kterém nepřehlédnete podivné skelety. "Skaliny kolem Mušova a zdejší vrchy z bílého rozpraskaného vápence s černými dutinami působí jako lidské kostry, nemluvě o zdejších slavných archeologických nálezech," dodává Egerová, která malířské sympozium absolvovala vůbec poprvé.

Devět pedagogů

Slovenskou trojici ve Valticích doplňují zbývající dva členové umělecké skupiny Indivisual: Róbert Makar a Eva Ploczek-Lazuri. Benjamínkem valtického setkání je Patrik Hábl. Zavedenější tuzemský výtvarník Mikoláš Axmann komentuje účastníky s lehkým sarkasmem: "Je to hrůza. Všichni zúčastnění jsou také kantoři. Chybí tady chlapci z lepších rodin, kterým bychom mohli být průvodci." Na lokalitu, které přezdívá malé Lichtenštejnsko, a na sympozium nedá dopustit. "Velký formát je zejména obrovský bílý strop jízdárny. S ním můžeme porovnat svá vzepjatá ale malicherná gesta," uzavírá Axmann snažení svoje i kolegů. Devět malířů bude svá díla konfrontovat s barokní atmosférou interiéru už jenom dnes a zítra.

Fotografie: MAĎARSKÁ GEOMETRIE. Budapešťský výtvarník Csaba Szegedi vytvořil ve Valticích obraz s geometrickým základem, který sestává ze čtyř dílců. Vtip je v tom, že jednotlivé části obrazu se k sobě dají na různý způsob přikládat a vždy utvoří speciální novou kompozici.

Fotografie: DIKTÁTOR. "Volně jsem se inspirovala Caligulou a šlo mi o téma poslední křeče diktátora, které se obecně prolíná lidskými dějinami," říká před svým velkým plátnem Galina Eberová. Krajinu kolem zdejšího ojedinělého Lednicko-valtického areálu důvěrně zná a věnovala jí už celý malířský cyklus.

Bývalá kasárna uvítají novou expozici obrazů

Zdroj: Kutnohorský deník
Datum: 10.06.2002
Autor: (kk)

Čáslav - Slavnostní vernisáží otevře Městské muzeum Čáslav výstavu obrazů. Dnešním dnem získají zájemci o díla Galiny Svobodové možnost prohlédnout si expozici v prostorách Galerie v bývalých Žižkových kasárnách. Samotné otevření výstavy se uskuteční úderem 17. hodiny. Malířské umění bude všem obdivovatelům k dispozici až do konce června.

POZVÁNKA NA VÝSTAVU

Podtitulek: Malířka Galina zamířila do Prahy
Zdroj: Deník Mostecka
Datum: 16.01.2002
Autor: jm

Litvínov / Praha - Litvínovskou výtvarnici Galinu Egerovou - Svobodovou čeká výstava v pražské Art Kep Gallery, která sídlí v Týnské ulici. Vernisáž proběhne ve čtvrtek 17. ledna od 18 hodin.
"Na výstavě bude tentokrát zastoupena starší tvorba orientovaná na šumavskou krajinu. Vedle olejových pláten a pastelů bude k vidění i několik temper," prozradila o expozici sama autorka. Prezentaci v Praze přitom považuje za prestižní i příjemnou záležitost zároveň.
"Když jsem dostala tuto nabídku, neváhala jsem ani vteřinu. Spolupráce s galerií byla výsostná a věřím, že díky jejímu umístění přímo v centru města bude výstava i hojně navštěvována," dodala s tím, že šanci vidět její obrazy má uměnímilovná veřejnost přesně měsíc.
S tvorbou Galiny Egerové - Svobodové se zájemci nyní mohou seznámit také v Galerii a vinotéce U Modrého hroznu v Litvínově - Chudeříně. Zde jsou její obrazy rozvěšeny společně s díly Vladimíra Franze, známého malíře a skladatele.
"Tato prodejní minivýstava je jakýmsi intermezzem před naší další akcí, kterou bude v únoru přehlídka tvorby Tomáše Měšťánka. Rádi bychom vždy v těchto pauzách představovali obrazy z našeho depozitu," dodal majitel galerie Luboš Eger.

Dobré víno a umění si rozumějí velmi dobře

Podtitulek: SOUKROMÁ GALERIE / Modrý hrozen si již vydobyl své místo na slunci
Zdroj: Deník Mostecka
Datum: 24.01.2001
Autor: JIŘÍ MACAN

LITVÍNOV - Do kulturní sféry v Litvínově před více než rokem přibyla Vinotéka a galerie U Modrého hroznu. Soukromá výstavní síň už přivítala řadu autorů zvučných jmen, ale rozhodně neusíná na vavřínech. Potvrzují to slova majitele podniku Luboše Egera i výtvarnice Galiny Svobodové.
"Původně jsem podnikal ve stavebnictví a objekt dnešní vinotéky byl vložen do společnosti. Po odchodu z firmy jsem ho dostal do vínku a přemýšlel, co s ním. S Milanem Šťovíčkem jsme hodně jezdili na Moravu do sklípků, a protože víno je přírodní produkt a já býval aktivním členem hnutí Brontosaurus, nápad byl na světě," vzpomíná Luboš Eger. Začínal doslova v bojových podmínkách, první nábytek si vyráběl sám na dvoře. "Asi po roce od otevření vinotéky pak vznikla myšlenka spojit víno s výtvarným uměním a otevřít zde soukromou galerii. Požádal jsem Galinu Svobodovou, zda by v ateliéru nevybrala některé své obrazy, a na podzim 1999 jsme uspořádali první výstavu," ohlíží se podnikatel.
"Nechtěli jsme zůstat jen u jednoho autora a požádali o spolupráci Přemka Řepu, který má rozhozené sítě mezi umělci v Praze i v dalších koutech republiky. Nechtěli jsme totiž snížit laťku," podotýká Galina Svobodová. O tom, že metr je velmi přísný, hovoří jména autorů, kteří se U Modrého hroznu dosud prezentovali - Michal Singer, Alexandros Desaleimos, Vladimír Franz, Jan Holoubek a Jiří Stach. "Naší představou je udělat novou výstavu vždy za dva až tři měsíce. Návštěvníci tak mají dost času si díla prohlédnout. Zájem je velmi slušný i díky spolupráci se školami," nastiňuje Luboš Eger. Zároveň prozradil, že v plánu jsou například prezentace děl Salajka, Dzurka, Brázdy či Dohnalové. "Některé z akcí bychom rádi nabídli městu třeba do Radničního sklípku," podotkl galerista. Radnici sice už dvakrát neúspěšně žádal o příspěvek, ale možné spolupráci se rozhodně nebrání.
Luboš Eger a Galina Svobodová se shodují, že spojení vína a umění je velmi šťastné. "Patří to k sobě. Udělat dobré víno je také umění," tvrdí podnikatel. Podle Galiny Svobodové sklenička dobrého moku jitří fantazii a obrazotvornost. "Ale nesmí se to přehánět," upozorňuje.

Litvínov fandí výtvarníkům

Podtitulek: VÝSTAVY / Novými akcemi ožil v závěru týdne Radniční sklípek i Modrý hrozen
Zdroj: Deník Mostecka
Datum: 24.01.2001
Autor: JIŘÍ MACAN

LITVÍNOV - Podkrušnohorské město žilo v závěru uplynulého týdne výstavami. Po vernisáži přehlídky obrazů Galiny Svobodové -Egerové v Radničním sklípku byla v pátek v chudeřínské Galerii a vinotéce U Modrého hroznu zahájena výstava grafických listů Galerie H. Obě akce se setkaly se značným zájmem veřejnosti.
Galerie H v Kostelci nad Černými lesy vznikla v roce 1983 a stala se jakousi předchůdkyní pozdějších soukromých výstavních síní.
"Šli jsme tehdy do toho s bratrem Zdeňkem. Galerie fungovala v rodinném domku hlavně díky přátelství s výtvarníky, nikoli na komerční bázi - tehdy to ani nebylo možné. Mělo to své výhody i nevýhody. Scházela se u nás řada předních umělců, protože tehdy měli výtvarníci zájem vystavovat. Samozřejmě to znamenalo hradit z vlastní kapsy všechny náklady, ale to byla jen malá daň té krásné atmosféře, která v galerii při každé akci panovala. Politické problémy jsme neměli, snad až těsně před revolucí, kdy už byl režim v agónii a policie nám chtěla zakázat například výstavu Barevné sochy," zavzpomínal na "zlaté časy" galerista, výtvarník a publicista Jiří Hůla.
Právě ojedinělé akce, které zde probíhaly, připomíná na zdech Modrého hroznu jedenadvacet malířů prostřednictvím svých grafik - plakátů.
"Galerie H skončila v roce 1988. Přestala mít smysl, protože po pádu komunismu se mohlo svobodně vystavovat všude," vysvětlil. Legendární rodinný domek z bývalého kosteleckého náměstí K. Gottwalda však žije stále, ať už díky internetovým stránkám, nebo skrze Studijní archiv, který sbírá materiály o českém a slovenském umění od roku 1938.
Modrý hrozen je částečně podepsán též pod výstavou v městské galerii Radniční sklípek. Litvínovská malířka Galina (nadále bude vystupovat jen pod tímto jménem - pozn. autora), absolventka pražské AVU v ateliéru profesora Jiroutka, zde představuje sadu rozměrných olejů a pastelů inspirovaných zejména přírodou.
"Vystaveny jsou starší práce z poloviny devadesátých let i novinky. Na přírodě mne zajímá hlavně její mnohotvárnost, zjišťuji, že i na severu Čech může člověk při procházce nalézt řadu námětů. Osobně mám ale nejraději Šumavu a Pálavu. V plenéru si udělám skicu, kresbu, pak nechám myšlenku uzrát a v ateliéru ji dotvořím," podotkla výtvarnice, která se poté, co pověsila na hřebíček kantořinu na gymnáziu, opět plně vrhla na malování a podílí se též na výstavní náplni chudeřínské vinotéky.